Možnosti výstavby

Projekt spočívá na vzájemně se doplňujících rovinách přístupu. V oblasti hledání a využívání přírodních zdrojů energie a tradičních materiálů chce vnést do obce prvky nových, přírodě přátelských technologií, stejně jako na straně druhé chce s tímto přístupem skloubit prvky přírodní a tradiční, zejména v zemědělských postupech a nezříkat se způsobu současného života. Minimalizace použití konvenčních technologií při výstavbě RD a obslužných komunikací (beton, cement, asfalt apod.) ve prospěch zachování žijící půdy, rostlinstva a pěších cest s vyloučením či omezením vybetonovaných ploch kolem domů.

Celý prostor by měl působit jako celek bez použití nebo s minimem plotů a pevných překážek.

Hlavními společnými prvky staveb je jejich začlenění do sadu, do okolní přírody, inspirace místní krajinou a výraznými prvky okolí.

Realizací můžou být klasické dřevostavby, ale i hliněno - slaměné stavby, organické či kulaté domy, využití slaměných izolací, hliněných omítkek, obilných panelů, ale i klasických dřevěných obkladů, nepálených cihel v interiéru, prvků celostní architektury, Eartship či Cob house a využívání moderních technologií. Cílem je postavit domy, které budou plnit současné nároky na bydlení, minimalizaovat tepelné ztráty, architektonickou kvalitu a v neposlední řadě optimalizovat zásahy do krajiny.

Organické a kruhové stavby vytváří rodinné domy, ateliéry, ale také letní kuchyně a zimní zahrady. U všech těchto kruhových staveb jsou společné prvky, materiály, barvy a částečně i technologické postupy, napříč celou enklávou.

Kontrast k těmto objektům vytvářejí "klasické" rodinné domy s obdélníkovými základy - spojující rysy mezi dřevostavbami, stavbami organickými a kruhovými jsou však i zde - přírodní materiály, přírodní barvy, které se na tomto místě v průběhu ročních období vyskytují a společné architektonické prvky.

Možné je zakomponování zelených střech. Ty zjemní zástavbu a vytvoří další soulad s okolím. Domy dále opakují prosklené plochy a dřevěné terasy, díky kterým budou domy opticky prodlouženy a plynule navážou na terén. Tvary i proporce RD a střech, použité viditelné technologie (solární kolektory, ftv. panely...) a barvy povrchů staveb budou navrženy tak, aby domy v co největší míře splynuly s prostředím sadu.

Bioarchitektura

"Osobně se nepovažuji za architekta nebo designéra, říká Michael Rice. Pro mě je architektura prostředkem, jenž mi umožňuje druhým sloužit a pomáhat jim lépe si uvědomit, kým jsou. Přitom si zároveň uvědomím, kdo jsem vlastně já. Dostávám tak příležitost uvidět své sny a jít za nimi," říká irský architekt Michael Rice. Michael je členem Královského institutu architektů Irska a získal cenu za bioarchitekturu. Navrhnul více než 400 budov, od meditačních místností po rodinné domy a společenské prostory různých tvarů a forem. "Biologická architektura," vysvětluje Michael, "zahrnuje všechny úrovně viditelného i neviditelného světa. Je to soubor pravidel pro navrhování, stavění a využívání pozemků podle čistých principů, které používají "fraktální" symetrii, tvary podobné růži, čili podobu energetických polí, jež umožňuje rozvoj živých systémů."

Výchozí myšlenkou bioarchitektury je, že vše živé dobře reaguje na architektonické návrhy, jež jsou v souladu s přírodou a nepoužívají škodlivé materiály a ostré úhly, kterými doslovně krvácí energetická kapacita místa. Konečným cílem bioarchitektury je vytvořit energetické pole, jež podporuje život, pozitivní rezonanci DNA a energetického náboje (elektrický princip samotného života). Ideálním příkladem této koncepce jsou okvětní lístky růže, jež se rozvíjejí v poměru zlatého řezu, vtahují elektrický náboj směrem dovnitř, do středu. Ocelové a hliníkové klece plné elektrosmogu vyvolávají jen smrt a nemoc a viditelně zamezují veškerému růstu, protože život potřebuje jejich opak -- symetrická energetická pole. Nejen pole energetického náboje naší DNA tedy vypadá jako růže, vypadá tak také z něj vyplývající pole energetického náboje našeho srdce, mozku, našeho domova, kanceláře, města a života. Při studiu symetrie energetických polí, které umožňují zdraví, versus těch, jež působí nemoc, objevíme velmi jednoduchá a přesto ničím nepřekonaná pravidla či vzorce.

Aplikujeme-li je na architekturu, vidíme přesně, proč plány živých prostor jsou - a vlastně být musí - plány energeticky živého prostoru. Energeticky živý prostor (někdy nazývaný také "posvátný") je prostě prostor, kde může docházet k šíření rezonancí nazývaných vědomí - základní síly všech živých systémů. Při dodržování těchto pravidel, v kombinaci s vhodnou stravou, pohybem a odpovídajícím emocionálním životem, navracíme sobě i svému okolí zdraví a můžeme prožívat pocity blaženosti. "Život vynalezl smrt jako způsob vytřídění vlnění, jež nelze sdílet, a bolest jako neuvěřitelně účinný biofeedback, který nám ukazuje, kam zaměřit svou pozornost." Meduňka, Eva Leňová, Michael Rice